V téměř každém inzerátu s nabídkou nemovitosti na prodej či k pronájmu najdete údaj o její velikosti. Vyznat se v uváděných údajích ale nemusí být vždy jednoduché. Bohužel neexistuje jednotná definice používaných pojmů a v různých zdrojích, dokonce i právních normách, se tak níže uvedené termíny mohou vysvětlovat trochu jinak. Následující řádky tak neobsahují stoprocentně přesný výklad pojmů používaných v nabídkách realit a měly by sloužít pouze jako vodítko k vytvoření základní představy o jejich významu.

Užitná plocha

Objevuje se občas v inzerci bytů, ačkoliv se její definice týká obecně obytných budov jako celků. Zahrnuje plochu všech místností vně obytné budovy včetně sklepů, balkonů nebo podkroví či půdy. Tento údaj je tedy užitečný hlavně v inzerci rodinných domů. U bytů se kdysi používal termín užitková plocha, která zahrnovala všechny místnosti užívané výhradně majitelem bytu mimo sklepy nebo plochy domovního vybavení. Možná tak někteří prodejci u bytů uvádějuí užitnou plochu a mají na mysli plochu užitkovou.

Podlahová plocha

Mnohem jasnějším údajem v inzerátech na prodej či pronájem bytů by byla podlahová plocha. Do podlahové plochy jsou zahrnuty všechny místnosti, které jsou výhradně v užívání majitele bytu. To znamená včetně sklepa nebo balkonu. Ve většině případů se kryje s pojmem celková výměra bytu.

Obytná plocha

V inzerci se tento pojem občas také vyskytuje. Zjednodušeně by se mělo jednat o součet ploch obytných místností. Definice obytných místností se leckdy liší například podle místa nebo použité normy. Obecně by mělo jít o pokoje vhodné k trvalému bydlení o ploše minimálně 8 m2. za určitých okolností se může započítat i kuchyň a do hry může vstupovat i spousta dalších parametrů (např. výška, vytápění, větrání nebo osvětlení). V inzerci tento údaj prodávající většinou používají pro určení plochy bytu bez sociálního zařízení, což ještě může mít alespoň nějakou vypovídací hodnotu. Bohužel lze narazit i na nabídky, kde se údaj kryje s užitnou plochou rodinného domu nebo celkovou výměrou bytu. To potom člověk neví, co si o takových číslech myslet.

V případě pozemků se ještě můžeme setkat s následujícími pojmy:

Zastavěná plocha

Oficiální definice je plná roztomilých spojení jako „pravoúhlý průmět“ nebo „vnější líc“ a podobně. Jenoduše lze říci, že jde o veškerou plochu pod vnějším obvodem stavby, přičemž to platí pro obvod stavby ve všech podlažích. Takže jestli je ve druhém patře výklenek, je pozemek pod ním také součástí zastavěné plochy, i když tam vlastně nic nestojí a klidně si tam můžete třeba zasadit kytky.

Zpevněné plochy

Plochy se zpevněným povrchem. Většinou jde o příjezdové komunikace, chodníky, parkoviště nebo vekovní terasy.

Plocha zahrady

Celková plocha pozemku bez zastavěné plochy a zpevněných ploch.

Termíny používané v inzerci nemovitostí každopádně nejsou nijak závazné, někdy mají více oficiálních výkladů a samozřejmě ndemusí být pokaždé použity správně. Z těchto důvodů se vyplatí vždy informovat se u prodejce, co kterým označením vlastně myslí. Celková výměra bytu sto metrů čtverečních zní hezky, pokud se ale do ní schová velký sklep a lodžie, může být mnohem menší, než jste si představovali.